Sg. gen. jílu, z gilu zemského Kruml. 314ᵃ, z jílu rkp. 1523 Jg. atd., dosud tak.
Sg. lok. jílu, w gilu in limo ŽWittb. 68, 3 a Us.; – odchyl, w gile ŽKap. t.
8. ledъ-. Srov. lot. ledus, dále ledový atd.; u Scholvina Jag. Arch. 2, 494 vzato stsl. ledъ za o-kmen, sg. lok. ledu v Supr. pojat za novotvar podle ŭ-kmenŭ vzniklý.
Sg. gen. ledu. Na př. (voda) bude studená jakžto ledu nakladena AlxV. 2208, vytáhli kru ledu Pass. 643 atd., vždy tak.
Sg. lok. ledu. Na př. w ledu AlxH. 5, 24, po ledu AlxM. 4, 9, ChelčP. 188ᵃ, na ledu HomKlem. 2ᵃ, HusE. 1, 100; – odchyl. na ledě Blah. 109 a Us.
Plur. nom. ledové, ledowe ŽKlem. 148, 8 a j., – nikdy ledi.
9. medъ-. Srov. skr. madhu, ř. μἑ&υ, sthněm. metu, lit. medus; dále medový, medvěd atd.
Sg. gen. medu. Na př. medu nakirmyl jě ŽWittb. 80, 17, okusiti medu DalC. 13, (varuj sě) medu OlMüllA. 335 atd., vždycky tak a dosud.
Sg. lok. medu Us. a zajisté staré; – odchyl. v medě Kouble 253 (krkon.).
10. mladъ- psl. moldъ-. Srov. skr. adj. mr̥du- jemný, ř. βραδύς.
Sg. gen. mladu, ve výrazích adverbialních: z-mladu, na př. trn sě z mladu ostřě pučí AlxV. 309, z mladu kázané nravy jmějieše DalC. 21, kaks strávil svá léta z mladu NRada 1948, z mladu Vít. 45ᵇ, Kat. 128, Tkadl. 1, 15, t. 2, 85, ŠtítV. 40, t. 127 a j., Trist. 16 atd.; že stě mne z mladu bijali Suš. 119; – za mladu, kak bě milostiv za mladu AlxH. 6, 11, kak byl milostivý za mladu AlxV. 1922, ješto sem slýchal za mladu Štít. uč. 48ᵇ, ješto se neradi za mladu zpoviedají Alb. 54ᵇ a Kruml. 18lᵇ, jenž počnú za mladu Hug. 205; za mladu Pass. 27, ŠtítV. 61, Šach. 5, HusE. 3, 99, Tkadl. 1, 89, ChelčP. 83ᵇ, BartD. 70 (val.) atd.; – místo z-mladu a za-mladu bývá změnou hláskovou z-mlady, za-mlady, na př. z mlady AlbC. a za mlady AlbB. (na stejném místě Alb. 54ᵇ za mladu); Julian z mlady svěcen Pass. 421, z mlady s’ mi slúžila KatBrn. 409, z mlady UmR. 246, Baw. 72, t. 180, ChelčP. 87ᵇ, t. 161ᵇ; z młady BartD. 34 (slc.), za młady t. 104 (laš.): srov. zde nahoře z-doly, z-domy a I. str. 257.
Mimo tyto výrazy přešlo mladъ- do sklonění -o.
11. polъ-. Srov. polovice a složeniny polú-: polúbratřie, polúsestřie, polúdnie, polúnocie, polúletie, polúročie, polúkopie, polúgrošie, polútolařie, polúlánie, polúkušie, polúmečie atd.
Sg. gen. polu. Ve výrazích adverbialních do polu, stsl. do-polu, na př. do polu HusE. 2, 432, do polu oltáře ad medium Ol. Ex. 27, 5, oholil do polu brady jich dimidiam partem barbae Ol. 2. Reg. 10, 4, až
